1. pololetí 2015/2016 - odznak Otto Wichterle

Na letošní certifikát i odznak jsme vložili mnoho prvků a mezi nimi jsme schovali i několik hádanek.
Rozluštíte je?

školní rok 2015/2016 - odznak Otto Wichterle

Jaký přelomový vynález drží patron ve své pravé ruce?
Přečtete třetí řádek na Schnellenově tabuli?
Jaké je jméno patrona tohoto pololetí? (nápověda: podívej se na odznak v zrcadle)

školní rok 2015/2016 - certifikát Otto Wichterle

silonky z umělého polyamidového vlákna silon
přelomový vynález a zdokonalení kontaktních čoček
vzorec 2-hydroxyethyl methakrylátu - základní sloučenina pro výrobu hydrogelu
mapa České republiky s vyznačenými místy, kde žil a působil slavný vědec
prototyp přístroje na výrobu kontaktních čoček
udělený III. Řád Tomáše Garrigua Masaryka

Patron Otto Wichterle

Narozen: 27. října 1913 v Prostějově
Zemřel: 18. srpna 1998 v Praze

světově proslulý český vědec a vynálezce
ve své době patřil ke geniálním vizionářům
považován u nás za zakladatele makromolekulární organické chemie
zdokonalil a zasloužil se o celosvětové rozšíření měkkých kontaktních čoček
objevil umělé polyamidové vlákno silon, surovinu pro výrobu silonek
byl oceněn III. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka

Otto pocházel ze zámožné rodiny prostějovských podnikatelů. Kvůli nemoci měl první 2 roky školní docházky domácí vyučování, po přezkoušení ředitelem pak nastoupil rovnou do páté třídy. Následně i přes svůj nízký věk (devět let) nastoupil na gymnázium v Prostějově, kde odmaturoval s vyznamenáním, kde ho ze školních předmětů nejvíce bavila matematika a fyzika, nicméně po doporučení přátel započal na vysoké škole v Praze studium chemie. Po složení státní zkoušky pokračoval v doktorském studiu a publikoval pět prací orientovaných především na deriváty sacharidů (pro dosažení doktorátu by dle tehdejších norem stačila pouze jedna z těchto prací). Následně se pustil do studia medicíny, nicméně vzhledem k poměrům tehdejší doby jej nedokončil, i když úspěšně absolvoval většinu povinných kurzů a zkoušek.

Po škole odjel do Zlína, kde začal pracovat ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa, kde se čirou náhodou zaměřil na prozkoumání syntetického materiálu Nylonu. Hned při jednom z prvních pokusů se mu podařilo připravit makromolekulární polyamid, jehož tavenina se dala táhnout na dlouhá pevná vlákna. Tento materiál byl pojmenován Silon a dal vzniknout dnes celosvětově rozšířeným silonkám.

Ovšem jeho nejznámějším vynálezem jsou samozřejmě gelové kontaktní čočky. Kdo by dnes řekl, že za vznik gelových kontaktních čoček mohla obyčejná káva? Tvrdí se, že když si jednou Otto Wicherle míchal lžičkou kávu, vytvořila hladina parabolu a nápad na výrobu hydrogelu byl na světě. První čočky pak byly aplikovány na pacientech 2. oční kliniky v Praze. Prokázalo se tak, že měkké čočky mohou poskytnout dokonalou korekci zraku a jsou pacienty poměrně dobře snášeny. Postupem času se výroba čoček zdokonalila a rozšířila a v dnešní době jsou celosvětově využívány.

ZajímavostI

ve své knize Vzpomínky uvádí, jak vyrobil první kontaktní čočky: "Den před Štědrým dnem jsem si doma ze stavebnice Merkur sestavil nový prototyp odlévacího zařízení, ve kterém jsem jako náhon použil dynamo z jízdního kola našich kluků. Když se dynamo připojilo na zvonkový transformátor, fungovalo jako motorek s naprosto přesnými otáčkami podle frekvence střídavého proudu. Z laboratoře jsem si přinesl monomery a katalyzátory a také dvoulitrovou tlakovou láhev, která byla původně v kyslíkovém přístroji. Láhev jsem vypláchl a natlačil argonem, abych měl doma zásobu neutrálního ochranného plynu. Na Štědrý den odpoledne jsem merkurovou aparaturu uvedl do chodu a odlil prvé čtyři čočky…"
přestože si Wichterle nechal všechny své vynálezy spolehlivě zajistit patenty, byla firma, kde se soustředila výroba jeho vynálezů, nucena vést mnoho soudních sporů po celém světě
Wichterle se postupem času zapojil do politického dění a stal jedním z iniciátorů manifestu 2 000 slov
zasloužená úcta za jeho celoživotní dílo mu byla plně projevována až po roce 1989, v roce 1993 mu byl udělen Univerzitou Karlovou titul Doctor honoris causa a roku 1990 byl zvolen prezidentem ČSAV
v roce 1993 byl po něm pojmenován asteroid Wichterle
Akademie věd ČR uděluje prémie Otty Wichterleho mladým a perspektivním vědcům do 35 let