Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti
Cíl lekce:
Žáci se seznámí se stavbou buňky. Na modelech rostlinné a živočišné buňky si vysvětlí jejich rozdílné složení.
Zeptejte se Vašich dětí:
Organizmy jsou složeny z malých útvarů, které se nazývají buňky. Tyto útvary, pozorovatelné pouze pod mikroskopem, se vyznačují všemi projevy života. Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organizmů. Za určitých podmínek je schopná i samostatného života. Má složitou vnitřní strukturu. Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely.
Zatímco některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie či různí prvoci), jiné organismy jsou mnohobuněčné (např. živočichové, vyšší rostliny). Stavba a funkce buněk mohou být velice rozmanité, buňky se liší druh od druhu, ale i v rámci mnohobuněčného těla. Základní dělení rozlišuje buňky prokaryotické (u bakterií a archeí) a eukaryotické (u eukaryot). Mimo to se však buňky vzájemně liší i tvarem.
Rostliny i živočichové mají eukaryotickou buňku, ale mezi buňkou rostlinnou a živočišnou existují značné rozdíly. Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát.
Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.
Na povrchu buněk rostlin, hub a bakterií je buněčná stěna. Vymezuje tvar buňky, dobře propouští vodu s rozpuštěnými minerálními látkami. Plazmatická membrána zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím. Je polopropustná. Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely - buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje. Jejich stavba byla objevena pomocí elektronového mikroskopu. Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností. Mitochondrie jsou organely tyčinkovitého i oválného tvaru, v nichž se z organických látek, za přítomnosti kyslíku, uvolňuje energie - buněčné dýchání. Chloroplasty jsou organely čočkovitého tvaru, které obsahují zelené barvivo chlorofyl. Probíhá v nich fotosyntéza. V cytoplazmě buňky se nachází soustava měchýřků, kanálků a váčků, zvaná endoplazmatické retikulum. Endoplazmatické retikulum slouží k propojení jádra a plazmatické membrány. Na povrchu jsou ribozomy - drobná čočkovitá tělíska, na nichž probíhá tvorba bílkovin. Golgiho aparát přijímá látky od endoplazmatického retikula, dál je upravuje a transportuje je po buňce nebo ven do mezibuněčných prostor. Vakuoly jsou dutiny vyplněné buněčnou šťávou s rozpuštěnými organickými a anorganickými látkami. Ukládají se v nich zásobní a odpadní látky. U prvoků (jednobuněčných organismů) mají vakuoly speciální funkce (trávení potravy, odvádění přebytečné vody z buňky).
Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Průměrná velikost živočišné buňky je 10 - 20 µm. Živočišné buňky jsou typické obrovskou tvarovou rozmanitostí.
Schéma živočišné buňky
Obrázek Animal cell structure cs od Michal Maňas [Public domain] via Wikimedia commons
Buňky rostlin se řadí mezi poměrně typické eukaryotické buňky, ale mají i mnoho vlastních charakteristických rysů.
Schéma rostlinné buňky
Obrázek Plant cell structure cs od Michal Maňas [Public domain] via Wikimedia commons
Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více:
Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz
se na své životní cestě spojily, aby mohly dětem přinášet ještě více smysluplných a zábavných kroužků a táborů. Teď vše rychle a přehledně najdete na www.krouzky.cz
Probíhá přesměrování